Only One Can Win - 1.

4. ledna 2016 v 18:58 | May |  Only One Can Win

Only One Can Win

AHS FanFiction

Chapter 1



Milý deníčku,
už to takhle dál nejde. Nesnáším ho. Už víc nesnesu jeho hlas, jeho vyjadřování nebo tvář. Nesnesu už víc jeho polibků s mou sestrou, ne. Už ne, tohle je moc i na mě. Ach bože, kéž bych ti tak mohla říct, jak moc se mi stýská po domově. Domov. Co je pro nás vlastně domov? Pro mě určitě kterékoli místo bez toho slizského nemocného blázna! Přeju si, aby to vše skončilo. PROSÍM!!! Nechci už takhle dál žít, ne v tomto domě.
Dot.

"Dot, Dot vstávej," zašeptal mi do ucha hlas mé sestry. Musela jsem si povzdychnout a pomalu jsem otevřela oči. Podívala jsem se na její tvář.
"Copak?" Protřela jsem si oči a podívala se na budík. Ručičky ukazovaly sotva půl sedmé.
"Slyšela jsem nějaké zvuky," zašeptala a ukázala směrem ke dveřím. Och bože, už zase. Pomalu jsme se posadily a otočily mým směrem. Obuly jsme si růžové pantofle, které jsme dostaly jako dárek. Byly ohavné. Vstaly jsme a já si vzala svíčku ze stolku. Pomalu jsme šly blíž. Dveře obklopoval hustý stín. Bette se otáčela a nechtěla se koukat, ale musely jsme. Pomalu jsem si papuči sundala a hodila ji do prázdna. Nic. Nic víc než tlumené zadunění podlahy. Otočila jsem se k sestře a posvítila si do místa, kde papuč přistála.
"Nic tam není," opět jsem si ji obula, jelikož mi byla nepříjmená zima na chodidlo. Bette si oddychla. Dlouho jí to ovšem nevydrželo. Během chvilky s sebou zase škubla a otočila se. Vypískla jsem a otočila se i sní.
"Něco tady je," zašeptala a stiskla mou ruku, ve které jsem držela svíci. Podívaly jsme se na sebe. Nevěřila jsem jí, proč bych taky měla.
"Hloupost," zasyčela jsem a podívala se z okna. Slunce bylo stále za obzorem.
"Pojď spát," zašeptala jsem a pomalu jsme šly po vrzající podlaze zpět k posteli. Svíci jsem odložila na stolek a pomalu ulehla zpět do polštářů. Bette stiskla roh peřiny a nervozně vydechla. Zavrtěla jsem hlavou a pomalu opět usínala. Nešlo to. Bette byla tak nervozní, že nám srdce tlouklo jako o závod. Povzdychla jsem si.
"Nic tu není," snažila jsem se ji nějak uklidnit i když jsem věděla, že nebudu moc úspěšná.
"Bette," zašeptala jsem a ona se na mě podívala. Přikývla a pomalu zavřela oči.


Konečně.

K mé smůle jsem měla i já pocit, že tu je někdo třetí.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama